Home Pozvánky Archiv 2009 Co přinese 13. ročník Chřibského kulturního léta

Co přinese 13. ročník Chřibského kulturního léta

Nyní bychom vás rádi upozornili na hlavní dramaturgický záměr letošního ročníku, se kterým se budete setkávat při většině koncertù vážné hudby, a to se jmény skladatelù Josepha Haydna, George Friedricha Händela a Johanna Strausse. Tuto na první pohled ne zcela sourodou trojici totiž pojí zvláštní osud – jejich život skončil v roce s číslicí devět, a tudíž si letos připomínáme významná výročí jejich úmrtí. V roce 2009 uplyne 250 let od smrti G. F. Händla, 200 let od  smrti J. Haydna a před 110 lety zemřel J. Strauss.

Pro připomenutí jejich památky a hlavně také na dùkaz toho, že jejich dílo je nesmrtelné, proto bude letošní ročník Chřibského kulturního léta věnován právě jim.

První koncert se koná již v sobotu 23. května v 16.00 hodin v našem kostele Sv. Jiří ve Chřibské.

Těšíme se na vás! 

Barokní nádhera v plném jasu

Georg Friedrich Händel, vrcholný tvùrce barokní hudby, zanechal lidstvu jedinečné umělecké dědictví. Známe od něho celkem 612 skladeb. Mnohé ze 42 oper a 26 oratorií náležejí k tomu nejcennějšímu, co bylo v evropské hudbě dodnes vytvořeno. Ve svých dílech se Händel snažil o pùsobivou syntézu rùzných národních stylù. Vedle svrchovaného kompozičního mistrovství a nevšedního dramatického náboje se jeho hudba vyznačuje niterným patosem a strhujícím životním optimismem. Dle zásad osvícenské etiky Georg Friedrich Händel posluchače nejen bavil, nýbrž i vychovával.

Georg Friedrich Händel se narodil 23. února 1685 v Halle nad Sálou (SRN, Sasko-Anhaltsko). V osmnácti letech odešel z domova do Hamburku, kde roku 1704 složil svou první operu. V období 1706-1710 se zdržoval v Itálii a slavil tam velké úspěchy. Od roku 1712 žil trvale v Londýně, nebo Anglii si zvolil za svou druhou vlast. V této zemi se těšil uznání a obdivu, musel však také zdolávat četné překážky a vyrovnávat se s nezdary i zdravotními potížemi. Ke konci života ho Anglie přijala za svého národního skladatele. Zemřel 14. dubna 1759 v Londýně. Pochován je ve Westminsterském opatství. 

Přítel W. A. Mozarta

Joseph Haydn se narodil 31. března 1732 ve vesničce Rohrau v Dolním Rakousku a zemřel 31. května roku 1809 ve Vídni. Ačkoliv je zařazován mezi rakouské skladatele, zdá se, že byl pùvodu chorvatského, tedy slovanského. Èasto bývá označován jako „otec symfonie“, nebo „otec smyčcového kvarteta“.

Svou uměleckou dráhu zahájil jako zpěvák chrámového sboru, teprve později se naučil hrát na housle a komponovat. Díky své píli a talentu se však vypracoval a již v roce 1761 dostal nabídku, aby se stal členem a později vedoucím soukromého orchestru Paula Antona Esterházyho, který byl hlavou nejbohatší a nejmocnější šlechtické rodiny v Maïarsku.

Haydnovi se dostala dokonce takové cti, že se setkal se samotným Mozartem a zanedlouho si jeho skladby neuvěřitelně oblíbil a ze dvou skladatelù se stali nerozluční přátelé.Dílo Josepha Haydna je ohromující, čítá až 2000 prací. Mezi jeho nejznámější skladby patří smyčcové kvartety, symfonie, opery a oratoria Stvoření světa a Roční doby

Král valčíkù

Významné výročí – 110 let od úmrtí – slaví letos i skladatel Johann Strauss mladší, další legenda hudebního nebe a autor mnoha slavných valčíkù a operet. Narodil se roku 1825 a byl synem slavného otce, taktéž skladatele, Johanna Strausse st. Otec mu pùvodně připravoval jinou kariéru, chtěl, aby se syn vyučil bankovním úředníkem, ale naštěstí se tak nestalo. Na housle se proto musel proti vùli otce učit hrát mladý Johann potají. Po otcově smrti získal Johann Strauss ml. otcùv slavný orchestr, se kterým poté zcestoval s obrovským úspěchem celý svět.

Strauss však nebyl spjat pouze s orchestrem, ale také s divadlem „Na Vídeòce“, kde mívaly jeho operety premiéru. Jeho skladbám naslouchali i velcí panovníci, jako byli císař František Josef I., německý císař Vilém I., car Mikuláš I. a řada dalších evropských i asijských panovníkù. Johann Strauss ml. napsal za svého života něco okolo 500 skladeb. Patřily mezi ně polky, valčíky, pochody, operety a jedna opera. Mezi nejznámější patří Císařský valčík, Víno, ženy a zpěv, Povídky z Vídeòského lesa a především Na krásném modrém Dunaji. Byl označován za „Krále valčíkù“, nebo tuto hudební formu dovedl k dokonalosti a taneční hudba se stala skutečným uměním. Jako operetní skladatel prorazil v roce 1874 operetou Netopýr. Patří s Cikánským baronem (1885) k jeho dvěma nejznámějším operetám. Johann Strauss se také pokusil složit operu. Rytíř Pásmán (1892) mu však úspěch nepřinesl a stal se největším debaklem jeho života. 

 

V letošním roce si připomene smutné výročí ještě jednoho skladatele světového významu – letos uplyne 50 let od úmrtí Bohuslava Martinù. Byl jedním z nejplodnějších a nejvšestrannějších skladatelù 20. století, ale také jedním z nejvíce svobodomyslných tvùrčích talentù. Na své cestě k vlastnímu stylu a skladatelské zralosti se inspiroval řadou dùležitých impulsù – ovlivnil ho francouzský impresionismus, Stravinský, jazz, neoklasicismus a anglický madrigal, stejně jako české a především moravské lidové písně. I přes tuto rozmanitost a šíři vlivù je však každá skladba Bohuslava Martinù naplněna jedinečnou hloubkou jeho osobnosti. Proslul jako autor řady oper, symfonií, koncertù a kantátovým cyklem Otvírání studánek.

Johana Hrabalová